Suncity Fitness, třída Míru 92, Pardubice+420 777 913 204

Trénink XII.

 

Přicházím do fitka s mírným, zdravým úsměvem a jdu se zahřát na páse. Snažím si vzpomenout, co jsme cvičili minulou hodinu, abych alespoň trošku odhadla, co mě asi čeká dnes. Vychází mi, že na řadě jsou nohy a už jen při té myšlence mi začínají tuhnout a uvažovat o úprku. :) Ale Michal už je tady, takže jdeme na věc.

Jako vždycky začínáme v planku. Povzbuzující je, že už vydržím víc, než když jsem s ním před pár týdny začínala. Lehám si na záda a cvičím bříško s pomocí malých míčků. A ještě vnitřní stranu stehen, což je zejména pro ženy celkem problémová a důležitá partie. Vstávám, beru si do rukou závaží, resp. pytel, který si opřu z přední strany ramen, a začínám dřepovat. Cítím, jak mi krásně pracuje zadní strana stehen a zadeček… 12 opakování a můžu povolit. Zopakujeme ještě 3x. Odkládám pytel a před dalším cvičením dodávám tělu tekutiny.

Čekají mě přeskakované dřepy. Ble. Zhluboka se nadechnu a jdu na věc - výskok, pravá noha dopředu, levá dozadu a koleno až k zemi, s výskokem nohy vyměňuju. Odskáču si 12 kousků a přecházím na BOSU položené před zdí a dělám stoličku. Stehna mám tvrdá jako kámen, ale snažím se to vydržet. Chvilka pauzy a druhé kolo… ten zdravě sebevědomý úsměv ze začátku hodiny mě pomalu ale jistě opouští a nenápadně se mění v „lehce“ křečovitý úšklebek...

Nohy už nejen tvrdnou, ale začínají i pálit. Polevím dřív, než mi Michal dovolí, takže musím „sedět na zdi“ ještě jednou. A to už je fakt masakr … Přeskakované dřepy sotva doskakuju, a to mám před sebou ještě jednu tu pekelnou stoličku. Když na ni dojde, připadá mi, že mi stehna každou chvíli prasknou, a kdybych se podívala, určitě uvidím, jak potím krev!:P Modlím se, aby už nepřišel žádný cvik na nohy.

Jdeme k BOSU a dojedeme hodinu cvičením spíše na břicho. Zaplať příroda. Lehám si na BOSU zády a pomocí břicha držím stabilitu, zatímco mám nohy a ruce zvednuté směrem ke stropu. Po chvilce natahuju křížem ruku a opačnou nohu směrem k zemi. Břicho mám v záběru, ale noha je prostě těžší než ruka, a tak tenhle cvik zařazujeme do tzv. obtížnějších. No a nakonec opět plank. Tělo mi už vibruje jak šejkr v narvaném koktejl baru - o tom já něco vím. ;) Konec! Odcházím do šaten jak po maratonu a je mi jasný, že jen sejít schody z fitka bude fakt zážitek. :)

Pokračování cyklu “Cvičím s Trenérem”: