Trénink XIX.
Když se řekne TRX, tak je jasný, že se bude makat. Ale makat „pouze“ se zátěží vlastního těla. Dnešní společná hodina TRX byla dynamická a vlastně i docela zábavná. Instruktorka nám vždy nejdříve vysvětlila a názorně ukázala, co se bude cvičit. U ní to vypadalo celkem snadně. Ne už tak při vlastní praxi.:)
Občas se jen správně „namotat“ do lan byla celkem fuška. Každý cvik, co jsme dělali, měl něco do sebe a při každém jsem cítila tu správnou partii, která se měla zrovna posilovat. Je nás v tělocvičně asi devět, všichni máme zaháknuté nohy do TRX, jsme opřeni o ruce a přitahujeme nohy pod sebe k tělu. Jak tak po očku stíhám občas kouknout kolem sebe, vypadáme při tom kapánek nemotorně úplně všichni, nejen já. :)
Pak bereme TRX do rukou, nohama jdeme blíže k ukotvení, abychom „viseli“ na natažených rukách. Obecně se dá říct, že čím větší sklon si člověk udělá, tím větší váhu zvedá. Veškeré cvičení se jede ve 30vteřinových intervalech. Všichni tedy ,,visíme“ a můžeme se začít přitahovat. To už nepřeslechnutelně funíme všichni...
Ještě trošku potrápíme křížové svaly. Visíme za jednu ruku, nohy máme pokrčené v kolenou a druhou, volnou ruku máme opřenou o zem. V další fázi se vytahuje volná ruka směrem k ukotvení TRX a tělo se tím dostává do rotace. A to už ze mě pot zase leje, ale nadšení ze „zápasu se špagátem“ je větší než diskomfort zpoceného těla. Na závěr hodiny jedna výzva - na danou písničku dřepujeme a jedeme výdrže. Ta skladba se snad zasekla… Ne, dobrý, přece jenom skončila. Tak ještě protáhnout a jdeme do sprch. Po cestě z fitka si říkám, že by se mi taková hračka líbila asi i domů. ;)
